Závěrečná etapa a první celkové vítězství v kariéře pro Matthewa Brennana! Okolo Norska dorazilo do cíle!
02/06/2025
Cyklistiku čekají úžasné časy. V posledních letech se totiž vyrojilo velké množství mladíků, kteří svými výkony hlásí, že se na jejich závodění bude radost koukat. Jedním z největších talentů je pak Matthew Brennan. Jezdí za tým Visma Lease a Bike a ve svých 19 letech má v letošní sezóně na kontě již 8 vítězství. Sdílí tak první příčku s Madsem Pedersenem a dokonce předčí i Tadeje Pogačara. Nyní se mu povedl zatím největší triumf. V poslední etapě čtyřdenního závodu Okolo Norska si nejen dojel pro etapové vítězství, ale také pro celkové. Jedná se tak o jeho první vyhraný profesionální etapák v kariéře.
Trasa závěrečné etapy měřila 126 km a vedla zvlněným kopcovitým terénem. Točila se kolem města Stavanger, které bylo jak startem, tak cílem. Jelikož se žádnému úniku nepodařilo vydržet až do cíle, zbylo finální rozhodnutí o vítězi až na sprint. V těžké poziční hře si Matthew vedl proti přesile v podobě týmu Uno-X Mobility perfektně. Na cílové pásce porazil druhého Alexandra Kristoffa, který ve svých 37 letech jede svoji poslední sezónu v kariéře. Zatím marně se navíc pokouší o jubilejní 100. vítězství. Právě o něj ho dnes Brennan připravil. Třetí dorazil Tobias Lund Andresen z týmu Picnic-PostNL.
Celkový oranžový dres pro vítěze celkového pořadí dovezl Brennan s náskokem 28 vteřin na druhého Poláka Victora Langellottiho z INEOSu Grenadiers a 39 vteřin na třetího Švýcara Jana Christena z UAE Team Emirates - XRG. Stejně tak vyhrál i soutěž o nejlepšího mladého jezdce a bodovací soutěž. Vrchařskou ovládl Dán Emil Toudal z týmu Coloquick.
V cíli shrnul čtyřdenní závodění vítěz takto: „V koncovce to bylo opravdu hektické. Věděl jsem, že musím být v dobré pozici, jinak bych dnes neměl šanci vyhrát. Využil jsem pár dalších jezdců, protože jsem věděl, že bude velký protivítr. Tohle je moje první vítězství v etapovém závodě a budu si ho pamatovat navždy. Bez ostatních kluků by to nebylo možné. Jsem s tím, jak to dopadlo, moc spokojený.“
Ačkoliv se nabízí přímé srovnání s ikonami jako je Tadej Pogačar, Remco Evenepoel, Wout van Aert a další, o ničem takovém Matthew spíše nechce slyšet: „Pokud mě lidé chtějí srovnávat s nimi, je to v pořádku. Beru to jako kompliment. Ale neměl bych to dělat, měl bych se soustředit sám na sebe. Pokud chci něčeho dosáhnout, musím se řídit vlastním plánem a budovat si vlastní kariéru. Nejsem Wout van Aert, ani Mark Cavendish. Každý z nich si také šel svou vlastní cestou. A je naprosto jasné, že se těm dvěma ani zdaleka neblížím. Myslím, že jsem prostě jiný. Cavendish například nevyhrál etapu, která by měla více než 3 000 výškových metrů a Van Aert má na rovině mnohem větší tah než já.“
Co na mladou naději říkáte?