Napínavou 9. etapu Gira ve stylu Strade Bianche si podmanil Wout van Aert!

Gravelové úseky zařazené do itinerářů Grand Tour vždy vzbuzují kontroverze. Na právě probíhajícím Giru se v 9. etapě jelo hned po několika prašných cestách v okolí Sienny. Jak už tomu bývá tradicí, tak tato etapa byla divácky velmi atraktivní. To ovšem neplatilo pro závodníky na celkové pořadí, kteří se museli potýkat s defekty a pády. Ani jedno z toho ale nepotkalo Belgičana Wouta van Aerta, který protnul cílovou pásku deváté etapy jako první.

V nedělní deváté etapě italského Gira čekalo na závodníky 181km. Jezdci vyrazili z města Gubbio západním směrem. V cestě do cílové Sienny jim stálo hned 5 štěrkových úseků. Navíc se všechny nacházely až v závěrečných sedmdesáti kilometrech. Náročnost umocnilo ještě cílové stoupání na Piazza del Campo, které se proslavilo díky klasice Strade Bianche.

Hned po ostrém startu se utvořil čtyřčlenný únik ve složení Hermans, Fretin, Groves a De Bondt. V průběhu etapy se k čelní čtveřici připojili ještě Luke Lamperti a Taco van der Hoorn. Působení úniku ale nemělo moc dlouhého trvání, jelikož hned několik týmů z pelotonu cítilo šanci na zisk etapového vítězství, tudíž uprchlíci byli již předem odsouzeni k záhubě.

Už před nájezdem na první štěrkové úseky peloton drasticky zrychlil, jelikož se bojovalo o pozice. Na metě 70km před cílem tak byl náskok úniku nižší než jedna minuta. Hned na úvodním prašném úseku v pelotonu tvrdila muziku dvojice Van Aert a Pedersen, což způsobilo první dělení pelotonu.

Na druhém z pěti šotolinových úseků se ale teprve začaly dít zajímavé věci. Hlavní skupina postupně začal dojíždět drolící-se únik. Následně ale v pelotonu došlo k pádu, což způsobilo naprostý chaos. Na zemi skončil Roglič, Pidcock a taky Hamilton. Pád způsobil utvoření 3 separátních skupin. Na čele se najednou ocitl Van Aert, Del Torro, Bernal a se 2 svými týmovými kolegy.

Po hromadném pádu druhou skupinu tvořili výhradně závodníci na celkové pořadí včetně Ayusa, Carapaze a Cicconeho. Naopak velkou smůlu si vybrali Roglič a Pidcock, kteří oba po pádu ještě dostali defekt, tudíž jeli až ve třetí skupině. Skvěle si v nepřehledné situaci počínal Mathias Vacek, který zůstal ve druhé skupině. Mathiasovi se následně dokonce podařilo opustit druhou skupinu a osamoceně dojel do čela závodu.

Rozdíly mezi jednotlivými skupinami se na štěrkových úsecích nijak nezmenšovaly, takže asi 20km před cílem bylo jasné, že vítěz vzejde z čelní skupinky. V ní nejaktivněji působil Mexičan Del Torro, který útočil v každém kratším stoupání. Jako první z vedoucí skupiny odpadli pomocníci Egana Bernala z týmu Ineos Grenadiers. V závěrečných pětadvaceti kilometrech se tak o vítězství v etapě mělo prát kvarteto Vacek, Bernal, Van Aert a Del Torro.

K souboji této čtveřice ale nakonec vůbec nedošlo, jelikož v závěrečném štěrkovém úseku znovu útočil Isaac del Torro. Tempo mladého Mexičana dokázal akceptovat pouze Wout van Aert. Tato dvojice si to nakonec rozdala o vítězství až cílovém stoupání. V něm Van Aert těsně přetlačil svého mladšího soupeře a mohl se radovat ze svého jubilejního 50. profesionálního vítězství.

Del Torro v cíli ale smutnět nemusel, jelikož se díky svému famóznímu výkonu převlékl do růžového dresu. Nezměnil se pouze držitel růžového dresu, ale i celá první desítka. Z favoritů na celkové prvenství v deváté etapě nejvíce ztratil Primož Roglič, který vinou pádu a defektu dojel minutu za svými největšími soupeři.

Patří podle Vás štěrkové etapy na Grand Tours?

zdroj obrázků: facebook.com/highlightsofcycling