Jak to vypadá, když se na trať světového poháru vydají amatéři?!

Jelikož jsme měli možnost být na světovém poháru horských kol v Novém Městě na Moravě, tak jsme si pro Vás připravili opravdu netradiční článek. V rámci víkendového programu se jel i open marathon pro veřejnost. Šlo o 60km dlouhý okruh, na kterém závodili i elitní světoví maratonci. Profíci však tento okruh absolvovali dvakrát (120km), zatímco amatéři jeli pouze jedno kolo. Okruh pro amatéry je téměř identický s výjimkou 2 nejtěžších sjezdů, které jeli pouze profesionálové. V tomto článku se dočtete, jak vypadá amatérský závod přímo z pohledu jezdce.

Má příprava na závod nebyla úplně ideální, jelikož byl narušen můj spánkový režim. Ke kvalitě spánku nepřispěla ani tvrdá zem, na které jsem spal. Ideální nebyla ani strava, která kvůli pracím na stánku nebyla taková, na jakou jsem zvyklý. Rozhodně se ale nebudu dále vymlouvat, jelikož jsem do sebe před startem hodil pár tyčinek, jež mě zachránily před křečemi či případným “hlaďákem“.

Následně jsem se asi hodinu před závodem jel rozjet. To bylo asi ve 12:15. Start byl naplánován na 13:15. Čas startu mi úplně nevyhovoval, jelikož ve 13:00 se měla konat autogramiáda největších cyklistických hvězd, které na Vysočinu dorazili. Autogramiádu jsem kvůli závodu nemohl stihnout, tak jsem se alespoň jel podívat mezi týmové stany. Měl jsem obrovské štěstí, jelikož jsem potkal na trojnásobného mistra světa Petera Sagana. Nemohla chybět památeční fotka a poté už samotné rozjetí. Chtěl jsem roztočit mé zatuhlé nohy, proto jsem si na závěr rozjetí dal jeden krátký sprint, abych nohy a plíce připravil na výkon.

Na start jsem přijel s předstihem, abych se mohl zařadit do prvních řad. Měl jsem štěstí, jelikož se mi povedlo protáhnout do první řady na pravý okraj bariéry. Těsně před startem do sebe ještě rychle házím jeden gel, abych měl do začátku nějaké rychlé cukry. Pak už moderátor hlásí 15 sekund do startu. Kolem sebe slyším bušení srdce z reproduktorů. Je to asi nejdelších 15 sekund mého života. Pak se před námi rozsvítí zelená a necelých 300 závodníků se vydává na zápolení s tratí světového poháru v maratonu.

Prvních 10km jedeme převážně do kopce směrem na obec Tři Studně. Já se držím v první asi patnáctičlenné skupince závodníků. Když vystoupáme k již zmiňované obci, mění se povrch cest. Doposud jsme jeli po poměrně širokých asfaltových či šotolinových cestách. Teď najíždíme do úzké lesní pěšinky, která je kvůli nedávným dešťům velmi rozblácená. Já do lesa najíždím ze zadní pozice, což se později ukázalo jako velká chyba. Na čele skupinky se zrychluje, což mě dostává pod tlak. Navíc moje tlaky v pneumatikách nejsou připraveny na mokré kořeny a bahno. Na úzké lesní pěšině se trápím a po chvíli mi skupinka odjíždí. Mrzí mě to, protože si myslím, že výkonnostně mám na to, abych se na čele udržel. Místo toho pokračuje moje trápení na jinak krásných lesních pěšinkách obklopených mechem.

profil závodu Open maraton (60km, 1250 výškových metrů)

Těsně před koncem lesní pěšinky mě zezadu dojíždí asi čtyřčlenná skupinka. Mám celkem radost, jelikož konečně skončila ta lesní pasáž a navíc nemusím jet sám. Ve skupince pokračujeme v pravidelném tempu. Terén už není tak technicky náročný. Trasa nevede do nějakých velmi dlouhých kopců, ale je jich na trase mnoho menších. Je hodně těžké si někde odpočinout, proto využívám každou příležitost na doplnění energie. K tomu mi pomáhají i občerstvovací stanice, které jsou na trase hned tři. Dvakrát se mi podařilo si vzít bidon, jednou jsem kelímek s ionťákem chytil, ale kvůli odvodňovacímu kanálku, na který jsem najel, se mi skoro všechen obsah kelímku vylil. Naštvaně zahazuji kelímek na zem.

Během jízdy ve skupině cítím, že jsem do kopce nejsilnější, ale mám menší problém se sjezdy. Nakonec to řeším tak, že asi na čtyřicátem kilometru velím k nástupu v táhlém asfaltovém výjezdu. Na nástup nedokáže nikdo reagovat, takže do sjezdu najíždím sám. Ve sjezdu mě dojíždí dva závodníci, se kterými pokračuji dál směrem k cíli. Po 55km najíždíme do trailu ve Vysočina aréně. Mám z toho radost, jelikož se už těším do cíle. V trailu mi dvojice trochu poodjíždí. Do cílové rovinky přijíždím se ztrátou asi 50 metrů na uvedenou dvojici. Proto se už nesnažím bojovat o lepší umístění.